Jdi na obsah Jdi na menu
 


ANTI-EGO-HYSTERIE aneb esoteoretici v pasti

24. 5. 2013

2.jpgI duchovní člověk, který se snaží žít dobrý a čestný život, se mnohokrát v životě dostane do situace, ve které je zkoušen nejen z té strany, kde musí prokázat pokoru, trpělivost, pozorumění a shovívavost, ale i z té druhé strany, kdy je třeba projevit odvahu, neoblomnost, neústupnost a odpor. A právě v těchto chvílích se často stává, že když člověk z jakéhokoliv důvodu musí vycenit zuby a ukázat trochu odvahy a bojovnosti, objeví se někde zpoza rohu chytrý esoteoretik a už se vztyčeným prstem a vyčítavým pohledem káže o egu, jeho zrádnosti a nástrahám...

Esoteoretiků je v posledních letech jako hub po dešti. Nejvíc se jich hemží na internetu, kde zpoza svého kompijutru jsou převelikými odborníky na hluboká a ještě hlubší duchovní témata, hlavně pak na ega, a to především na ega druhých! Ve chvíli, kdy někdo rázně promluví nebo si dokonce dovolí říct něco negativního, aby udělil neutralizující ránu jejich občasné bludotvorbě, okamžitě začnou prskat a jejich největším a často jediným protiargumentem je již zmiňované ego, které v tomto případě používají jako diagnózu neduchovnosti člověka, který si dovolil jim negativně nebo snad dokonce negativně s humorem odporovat, a tak projevit vlastnost ega! Musím se přiznat, že dřív mě tyto situace vyváděly trochu z míry, dnes je využívám k zasmání a k tréninku sociální inteligence.

Jak je to tedy s tím egem? Ego je naše individualita, která se utváří již tisíce, desetitisíce, statisíce (?) let. Je to naše osobnost, která se skrze nesčetná vtělení, vzlety, pády, radosti a utrpení vykrystalizovala do podoby, v jaké je teď. Není pochyb o tom, že naše osobnost má své velké slabiny a chyby, stejně jako má své přednosti a cnosti. Mělo by být samozřejmě cílem každého člověka, aby během svého života nabyl co nejvíc pozitivních rysů a zbavil se co nejvíce těch negativních, aby jeho osobnost vykazovala stále více božských vlastností, zatímco vlastnosti ega budou uvadat a blednout. Souhlasím s tím, že ego je takový malý hajzlík, který dokáže natropit spoustu škod, ale s čím silně nesouhlasím je to, že bychom se ho měli hystericky bát jak ve středověku ďábla nebo se ho snažit zbavit tím, že ho zavřeme do sklepa jak zlobivé dítě a budeme předstírat, že tu není! Existuje jen jedna zdravá cesta, jak pokořit své ego, a to je přijmout ho!

Naše společnost je plná lidí, kteří se neustále a vehementně snaží zakrývat svoje špatné vlastnosti nebo slabiny, přičemž výsledkem jejich snahy je pravý opak toho, co chtěli. Jejich potlačené vlastnosti a stíny z nich začnou prosakovat v energii, kterou vyzařují a která se pak dřív nebo později projeví ve výrazu obličeje, chůzi, řeči, gestikulaci atd. Navíc energie jejich temnějších vlastností, které se snažili potlačit, se otočí proti nim a pomalu ale jistě nabírá na síle a intenzitě a mohutně působí v jejich neprospěch. Výsledek je ten, že člověk, který se snažil určitou věc potlačit a vymýtit, ji tím dal tolik energie, že ve finále ovládá ona jeho a její rozměry a moc jsou ještě mnohem větší a zákeřnější než na začátku.

Esoteoretici jdou na to často ještě fikaněji! Po přečtení pár knih nabudou dojmu, že všechny jejich špatné vlastnosti plynou z ega, které je fuj fuj, a tak při nějaké té meditaci vezmou ego za pačesy a šup s ním třeba do fialového plamene Saint Germaina, který z něj udělá hromádku popela! Pak už jen musí doufat, že ego nemělo kvality Fénixe a z toho popela zase nepovstane. Zatímco tedy materialisté se snaží své temné stránky zakrýt a zamaskovat, „duchovní“ lidé se s nimi vypořádají samozřejmě duchovním způsobem a to rychle, jednorázově a bez řečí! No a když pak nějakým takovýmhle vysoce efektivním způsobem na nějaký čas potlačili nežádoucí projevy svého ega, začnou si velmi bystře všímat eg ostatních. U těch materialistů je ještě tak nějak tolerují, ale běda běda, objeví-li se nepokrytý projev ega u jejich duchovních bratrů a sester! Pak začne ta pravá anti-ego-hysterie!

Pokud chcete opravdu a efektivně zvládnout svoje ego, začněte pátrat sami v sobě. Začněte si uvědomovat, jaké jsou vaše slabiny a špatné vlastnosti. Nemůžete vyzrát na něco, co vůbec neznáte, čili nejdřív je důležité je všechny poznat. Potom je potřeba je přijmout. Vaše špatné vlastnosti jsou součástí vaší cesty, vaší minulosti, vašeho ega, vaší individuality. Nesou v sobě velkou dávku energie a také ohromný potenciál, neboť i na první pohled špatná vlastnost se dá použít pozitivním a konstruktivní způsobem a tím je vlastně možné ji postupně přetvořit ve vlastnost kladnou! Vezměme si jako příklad třeba drzost/prostořekost/hádavost. Tento rys několika podobných vlastností je poměrně nežádoucí věc. Nikdo nemá rád hádavé nebo odrzlé lidi. Pokud si ale majitel těchto vlastností uvědomí tyto tendence, přestane se jim bránit a přijme je, ztratí nad ním jeho vlastnosti postupně převahu a automaticky přejdou na stranu jeho spojenců, tedy do arzenálu jeho zbraní. Když se pak takový člověk ocitne například v situaci, kdy silnější koná slabšímu bezpráví a nikdo kolem se slabšího nezastane, může „náš“ ex-drzoun využít rys vlastního ega k tomu, aby něčím, co bylo původně negativní, učinil něco pozitivního. Nadechne se a vší silou zpucuje silnějšího uzurpátora, čím ho donutí dát zpátečku a pomůže slabšímu v nouzi. Z jeho hádavosti a odrzlosti je najednou chvályhodná schopnost povstat a ozvat se, ať už za sebe nebo za druhé. A takových příkladů by šly uvést desítky! Každá negativní vlastnost v sobě skrývá potenciální kladnou vlastnost a naopak. Záleží jen, kdy a jak ji použijeme. Proto je nezbytné přijmout svoje ego, přijmout svoje stíny, obejmout je a učinit z nich svoje spojence!

Jakobych už ale slyšel ty řady esoteoretiků, kteří se začnou rozčilovat nad slovy jako „dobré“ a „špatné“ vlastnosti a budou se dušovat, že dualita neexistuje, že zlo a dobro jsou jen výplody naší blboučké omezené mysli atd atd, pořád dokola, stále o ničem. Ano, v duchovním světě příčin dualita neexistuje, stejně jako třeba lidský duch nebo Bůh není ani muž, ani žena. Ale v projeveném hmotném světě je dualita základem všeho! Máme teplo a zimu, světlo a tmu, dobro a zlo. To věčné teoretizování o neexistenci dobra a zla je vyhozený čas! Jsem si jistý, že každý zná nějakého opravdu dobrého člověka a nějakého zlého! Nebo ne? Že ten zlý člověk je jen úhel pohledu našeho ega? Možná. Ale ve chvíli, kdy uvidíte souseda, jak brutálně kope do svého psa, jak přesně využijete svoji esoteorii o nedualitě v praxi? Pohroužíte se při tomto pohledu do stavu nadčasovosti a absolutna a řeknete si, že zlo, které právě vidíte, je blud vašeho ega, nebo se zdravě naštvete a razantně zasáhnete, abyste pomohli trpícímu zvířeti? Co teď, esoteoretici? Ano, meditace, ve které se člověk dostane do stavu, kdy přestane vnímat čas a prostor, je nádherná a má mnoho pozitivních účinků na tělo i ducha. Stejně tak meditace, ve které člověk odloží své ego a splyne na chvíli s absolutnem, s přírodou, a zažívá ten nekonečný klid a mír tady a teď. Jenže to je jen jeden prvek duchovního rozměru. Příliš mnoho lidí si chybně vyložilo, že duchovno je o tom, udržet se co nejdéle v tomto povzneseném stavu a využít každou volnou chvíli k tomu, aby se do něj opět dostali. Je to sice krásné v něm být, ale my jsme přišli na Zem, abychom žili a taky něco konali. Chápu, že pokud je nějaký moudrý esoteoretik na pracáku, celé dny tráví ve svém obýváku a za zvuků tibetských mís dlouhé hodiny mantruje a ómuje, zažívá stavy, ve kterém je v míru s celý světem a překypuje bezpodmínečnou láskou k celému vesmíru. Problém je ale v tom, že ve chvíli, kdy takový člověk vyjde na ulici nebo musí pracovat ve světském prostředí, zažije tvrdý pád na držku, promiňte mi ten výraz, a všechny jeho krásné esoteorie o tady a teď a nedualitě jsou mu v běžném životě totálně k ničemu! Nenechme se zmást, přátelé! Opravdové zdravé duchovno není o ničem jiném než o běžném životě, který prožíváme s duchovním vědomím a v němž uplaťnujeme vysoké duchovní pravdy na malých každodenních věcech. A pokud to nezvládneme, nejsme esoterici, ale esoteoretici!

K běžnému každodennímu životu patří také fiaska, lži, sváry, hádky. Člověk je denně konfrontován s lidmi, kteří se ho snaží nalákat, obelhat, zmanipulovat, okrást. Také je často sváděn snadným úspěchem, penězi, tělesnými vášněmi atd. V takovém prostředí, kterému se říká život, potřebuje všechny své vlastnosti, jak ty krásné a laskavé, tak ty temné a ostré. Mnoho hodných a citlivých lidí trpí v dnešním světě, protože ze strachu ze svého ega a špatných vlastností si nechají všechno líbit, potlačí svůj hněv nebo jiné „negativní“ rysy a tím si naprosto rozhodí vnitřní systém a nemálokdy končí na antidepresivech. Nebo jsou lidé, kteří mají strach přijmout a projevit svojí vnitřní šelmu (ego), aby je někdo nenařkl z neduchovnosti, a tak potlačí svoje přirozené vlastnosti a instinkty, a svojí, tímto pokřivenou, osobnost bez šmaku a barvy vydávají za duchovní stav bez ega a pomalu a jistě se začnou vyhýbat běžnému životu, protože jejich pseudo-duchovní alibismus má přece jenom své limity a ve větší společnosti lidí by mohl snadno prasknout. Takoví lidé se pak izolují od „normální“ společnosti a sdružují se především s dalšími esoteoretiky stejného ražení, kteří toho o duchovnu vědí mnoho, jen ne jak ho žít.

Přestaňte se bát sami sebe. Přijměte své ego s otevřenou náručí, avšak s předsevzetím, že uděláte vše proto, aby jste byli tím nejlepším člověkem, jakým dokážete. Člověk často musí být „zlý“, aby mohl být dobrým člověkem. Velký dobrák, který je tak dobrácký, že nedokáže zvýšit hlas a dupnout si, je k ničemu! Takový člověk je lehce zmanipulovatelný, je příliš měkký, aby odolal náporu.

Zdravý duchovní člověk musí umět být pevný a neoblomný, je-li to třeba. Musí vždy žít podle svého nejhlubšího přesvědčení, což nevyhnutelně znamená, že se občas musí znelíbit ostatním, zranit něčí city nebo zbořit něčí očekávání. Být duchovní neznamená ohnout se každému tak, aby vás nemohl označit za špatného! Být duchovní znamená mít vždy čisté svědomí sám před sebou a před svým Bohem. Zdravý duchovní člověk je aktivní, a kdykoliv může a má příležitost, koná dobro pro druhé. Ví, že když starému sousedovi o holi poseká zahradu, udělal pro svůj duchovní vývoj víc, než když bude 3 hodiny tlachat o tom, jestli existuje nebo neexistuje dualita.

Se svým egem nemůžete vést válku. Musíte ho získat na svojí stranu a udělat z něj spojence. Určitě se vám nepodaří hned všechny špatné vlastnosti překonvertovat na dobré, ale už to, že je přiznáte a přijmete, mnohé změní. Zamyslete se – kdo je vám přirozeně sympatičtější? Člověk, který upřímně a nepokrytě přiznává a projevuje svoje ego nebo rádoby svatoušek, který se tváří, že je dokonalý? Žádná špatná vlastnost není tak špatná, pokud ji přijímáme, přiznáváme a dokážeme si z ní dělat srandu. Samozřejmě nepropaguji, aby si všichni řekli, že jejich špatné vlastnosti jsou super a začali jim dávat volný průchod. Ego je potřeba mít neustále pod dohledem a pod kontrolou, je nutné, abyste vy kočírovali vaše ego a ne vaše ego vás. Pokud se vám to ale podaří, neznamená to, že ho nemůžete projevit a musíte se tvářit, že ho nemáte, protože vy ho stále máte, jen už vás neovládá a v tom je ten fígl!

Je třeba se neustále zlepšovat, hledat, snažit se, vzdělávat se, prostě jít kupředu. Někteří esoteoretici rádi používají taková ta zenová hesla typu „jsi dokonalý, jaký jsi, nic nemusíš, jen utišit svojí mysl...“ Na určité úrovni je to samozřejmě pravda. Člověk je stvořen podle obrazu Božího, a proto nemusí nic, aby si zasloužil lásku, milost atd. Už je božský takový, jaký je, ale... Tato teorie se nedá použít v duchovním životě. To by pak všichni dřepěli na zadku a stagnovali. Proč byly asi v Egyptě a jiných částech světa kdysi vysoké duchovní školy, kam přijímali ty nenadanější žáky, kteří se celé dlouhé roky pilně učili disciplíně, sebeovládání, kontrole myšlenek, emocí atd? Proč se chtěli stát zasvěcenci a proniknout za závoj světského života? Proč to asi dělali, když podle těchto esoteoretiků nic nemusíme, protože už jsme dokonalí? Ne, ne, nenechte se zmást a svést těmito lidmi, kteří špatně pochopili určitou duchovní pravdu. Aby člověk splnil svůj nejvyšší potenciál a stal se bohočlověkem, musí na sobě pracovat! Ale samozřejmě, pokud nechce nikam spěchat, nemusí dělat vůbec nic, protože život ho postupně bude vést takovou cestou, na které ho okolnosti dokopou naučit se tomu či onomu. Pokud ale člověk nechce čekat, až ho život k něčemu donutí, a chce se posouvat duchovně rychleji, musí pro to něco dělat!

V každém z nás je šelma, kterou nemůžeme zabít, protože je naší součástí. Můžeme jí buď zavřít do klece a strčit do sklepa a pak se neustále bát, co se stane, když se dostane ven, anebo si ji můžeme ochočit a přimět ji, aby nás milovala a respektovala. Pak se z ní stane náš věrný přítel a společník, který nás jednou dovede až na prah dokonalosti.

Nebojte se svého ega a nedovolte esoteoretickým blábolům, aby ve vás potlačily zdravý rozum a přirozený instinkt!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Anti-ego hysterie

(Blanka, 6. 9. 2017 12:26)

Skvělé, není co dodat. Jen citát - Co je to duchovno? Život sám...Zdravím a přeji hodně úspěchů ve snažení.

Komplexicita

(Juro, 9. 4. 2017 14:21)

Pane Mendel,
Chapem Vase rozhorcenie. To znamena ze mate v sebe aj zášť. Viete o tom. Tak ok. Je pre Vas zdrave ju používať? Alebo ju mate v sebe aby ste ju prekonali? Je fakt ze v dnesnej dobe vychadza vela braku ezoterickeho, teda duchovnej vedy ale rovnako aj konzervativnej vedy. Samozrejme ze vychadzaju aj kvalitne prace ale je ich mensina. Je to vsetko pochopitelne. Cely problem vidim v tom ze ludia nechapu zakladne pojmi pripadne si vytvaraju racionalne usudky a nazory na zaklade akumulovanych vedomosti a nie na uvedomeni. Takze je to klasicky problem ze tu mame tych co maju uvedomenie a nemaju teoreticke artikulacne zaklady a nedokazu vyjadrit co si uvedomuju a oproti su tu ty co maju artikulacne teoreticke vedomosti ale nemaju uvedomenie. Je jasne ze musi dochadzat ku konfliktom a nedorozumeniu. Ide aj o to ci sa clovek snazi pochopit len racionalne slovne symboli alebo sa snazi vnimat informacie medzi riadkami. V pripade ze vnimame iba povrchovu rovinu tak vlastne nemozeme pochopit co bolo povedane a je evidentne ze musime byt rozhorceny, pripadne frustrovany nedokonalostou vermalneho prejavu a mozeme mat tendenciu slovickarit. Vo vasom texte ste otvorili vela roznych tem a snazite sa ich dat dokopy ale vsetko su to hlboke temy ktore da snazia riesit filozofy napriec celou historiou. Nemam parent na mudrost a ani to co pisem nie je s umyslom Vas alebo Vas text kritizovat ale je to iba urcita perspektiva. Vsetko a kazdy je komplexny a pokial chcete sudit na zaklade jedneho uhla cokolvek je to extremne subjektivne. Za dalsie rozvadzat to iste desat krat opakovane v jednom texte a diskvalifikovat princípy na ukor interpretacii neprinasa ziadne riesenie iba patlanie sa v problemoch. Chapem to o co Vam ide ale je evidentne z textu ze nemate este jasne pochopene niektore pojmy a klzete v povrchnosti a emocionalite. Vkladat emocionalitu do logiky je patologicky problem. Musim ale vyzdvihnut Vasu snahu o pochopenie a uvedomenie si toho ze tu existuju aj pseudo smery filozofie ktore su samozrejme ucelove a ich ulohou je vytvarat zmetok co je nasledok toho ze ludia dnes maju pristup k informaciam a v podstate je vsetko odhalene takze vznika mnozstvo dat (videa, texty, fotky...) ktore maju za ulohu vytvarat chaos a jednotlivca zmiast a odviest od podstaty. Podla mojich informacii je az 80% toho co je na internete bud polopravda a propaganda alebo cista loz. Je to mozne iba preto ze skrz emocionalitu su ludia akoby uvezneny v diskriminacii a tym padom im chyba jasnost rozlisovania. Cele by som to zakoncil definiciou uspechu kde je krasne vidiet dualny a nedualny princip. Talze bud je uspech chapany ako hierarchia kde mozem byt uspesny bud ked som lepsi ako ostatny tada ich predbehnem alebo su ostatny horsi ako ja teda ich ponizim. Oba pripady su vlastne to iste a su odvodene od principu konkurencie a su zalozene na konflikte. Alebo mozem chapat uspech ako prekonavanie vlastnych nedostatkov, obmedzeni, hranic ci limitov, priputanosti, zavyslosti teda toho diskriminacneho principu. A tym padom nikoho nemusim sudit a skatulkovat ako blbca alebo mudrca ale respektujem kazdeho takeho aky je a to mi umoznuje vidiet komplexnost kazdeho a vsetkeho a tym padom spolupracovat konkretnym ci kompexnym sposobom s kazdym a vsetkym tak ako to je v danom momente mozne. Tym padom je mozne cloveka ktory zurivo kope svojho psa upozornit na to ze ma v sebe aj iny charakter, ktory vytvara inu interakciu s tym psom. Takze ten clovek je prave ovladany impulzivnou pudovostou a emocionalitou bez sebauvedomenia a sebakontroly a keby sa videl v zrkadle asi by sa od hanby skryl pod čiernu zem no a pokial ja na neho tiez zareagujem emocionalne hned tu budeme mat dvoch blbcov a v takom pripade je z celej trojice najmudrejsi ten pes. Vsetko dobre prajem. J.A.

Dokonalí jste stále

(Tomáš, 20. 8. 2015 22:16)

Bláboly o nutnosti potlačování ega jsou stejnou manipulací ze strany tohoto Matrixu jako bláboly,že něco musíte,abyste se stali dokonalými.Dokonalými jste jako duše stále,jen dočasně při vstupu duše do fyzického těla se části své dokonalosti vzdáváte,abyste získali zkušenost být nedokonalým a abyste získali zkušenost s odlišností jeden od druhého.Neboť ve stavu duše bez těla už dokonalými jste,umíte všechno-malovat jako Monet,zpívat jako Magdalena Kožená nebo Hanka Zagorová,skládat jako Bach a tvořit úžasné architektonické výtvory jen silou myšlenky.Ve stavu duše to umíme všichni a v takovém stavu nelze vyniknout jeden nad druhým a jeden od druhého se odlišit.Jen když vynikáme každý v něčem,pak jsme každý jiný.Ve stavu dokonalosti jsme všichni stejní.A o to tady jde.Ne dobrat se dokonalosti skrze nějaké esoterické školy,skrze duchovní práci na sobě a skrz nutnost procházet stovkami inkarnací.Protože přesně tohle Matrix chce.Abyste se neustále točili v kole reinkarnací skrze nesmyslnou tezi o nutnosti duchovně růst směrem k dokonalosti.Tímto rafinovaným způsobem Matrix a jeho tvůrci v karmickém kole uvěznili a zotročili desetitisíce duší.Až odejdete z aktuální inkarnace,nedejte se zmást nějakými světelnými bytostmi na konci tunelu,že ještě musíte dokončit to nebo ono a proto si musíte vybrat další tělo a znova se narodit.Narodit se můžete,pokud chcete,ale ne protože musíte.Jestli vás baví hra na Matrix,inkarnujte se klidně stotisíckrát do nejrůznějších forem života,jaké vás jen napadnou.Ale nedělejte to proto,že musíte,abyste dosáhli dokonalosti.Protože dokonalí už jste.

Re: Dokonalí jste stále

(Mato, 21. 8. 2015 16:22)

Priatelu,nevies o com hovoris.Dusa je mimo telo akurat v jednote ale nie dokonala a priblizena,resp. sebauvedomela ako cast Boha.Samozrejme,ze sa musi "oddelit" a vstupit do tela a duality,pretoze bez oddelenia by nikdy nespoznala a neuvedomila si jednotu,bez tmy by nikdy nespoznala co je svetlo,bez zla dobro atd....Reinkarnacia je nutna pre vyvojovy proces ktorym musi dusa prejst aby sa mohla vratit ako sebauvedomela cast Boha do vyssich urovni po smrti a tam sa rozhodnut co dalej.Vedeli to vsetci velki mystici tisicky rokov,preto vznikali duchovne skoly a chramy kde prechadzali duchovnym vycvikom.Ak si taky dokonali,preco potom nevidis duchovne bytosti,nevies sa dematerializovat alebo uzdravovat ludi ako to robili velki majstri.Prave tieto blaboli o zbytocnej reinkarnacii ako pasci v matrixe maju zabranit ludom vo vyvoji a ceste domov k Bohu.Bud opatrny,co davas von lebo aj za pomylenie dusi sa nesie zodpovednost....

Re: Re: Dokonalí jste stále

(Vlasta, 22. 8. 2015 10:49)

Souhlasím a líbí se mi Mato Tvůj náhled z vyšší perspektivy na Tomášův komentář a názory. Pěkné upřesnění pro ostatní.
Jinak, článek pěkný a určitě inspirativní - budu šířit odkaz:-)

Re: Re: Dokonalí jste stále

(Tomáš, 24. 8. 2015 14:43)

Milý Mato,já nemohu své tvrzení podložit žádnými důkazy stejně tak jako Ty.Jak víš,že pomýlený jsem já a ne Ty?Protože si to myslíš nebo protože něco tisíce let tvrdili mystici neznamená,že je to pravda.Stále je to jen v rovině tvrzení a v této rovině jsou všechny víry a náboženství,stejně tak jako to,co tvrdím já nebo to,co tvrdí mystici.Nech na každém,ať si vybere,s čím nejvíc souzní.Pokud chceš souznít s mystiky,věřit v nutnost reinkarnace a pořád se sem vracet,je to Tvá volba. :)A kdo chce souznít s křesťanstvím,buddhismem nebo s Jehovisty,nechť si s nimi souzní.Oni všichni jsou přesvědčeni,že právě jen a jen ta jejich víra je pravda pravdoucí.A důkaz?Žádný.Nicméně jsi zcela nepochopil,co jsem napsal.Nebo jsi to špatně četl.Nepsal jsem o dokonalosti v lidském těle,ale o dočasném vzdání se dokonalosti při vstupu do těla.V takovém případě se nemůžeš umět dematerializovat nebo vidět duchovní bytosti.To dá rozum. :)

Dík

(, 20. 8. 2015 16:28)

Dobře jste to vyslovil.

Zamyšlení(opět)

(Samett, 13. 6. 2015 12:59)

Stále více si uvědomuji, že citát Sókkratův - čím víc vím, tím víc si uvědomuji, že nic nevím, je tak trochu klíčem k vědění a k budoucnosti lidstva. A zrcadlení ve formě - některé věci se zdají býti složitější než jsou a jiné věci jsou naopak mnohem jednodušší. Že by zmatek v duši? J

(Daisy, 28. 1. 2015 17:52)

Dost dobrý,děkuji.

dekuji

(petulaj, 19. 12. 2014 11:03)

Libilo se mi-inspirativni
.....

Děkuji za tento článek

(Martina, 24. 11. 2014 17:58)

článek přesně popisuje, to co prožívám. Na jednu stranu jsem chtěla za každou cenou být v tom blaženém stavu jednoty, rozzářená, hodná na všechny, chápavá...ale jaksi mi tak nešlo žít mezi lidmi, chodit do práce, řešit běžné konflikty a případnou hádku s někým, když už nebylo k vydržení, jsem si pak dlouho vymlouvala, že to tak bylo správně a jinak to nešlo. Rostlo ve mě napětí a snaha izolovat se...naštěstí mi došlo, že to tak nejde...naštěstí mi to dochází v lese, v přírodě...že život na Zemi je o něčem jiném a že i my lidi jsme příroda.

Skvělý nadhled!

(Martin, 19. 11. 2014 11:21)

Díky za článek :-)

naprostý souhlas, potvrzeno vlastní zkušeností

(Wiki.K, 25. 10. 2014 15:16)

Děkuji , výborný článek, tuto zkušenost jsem si prošla a opravdu být jen a jen za každé situace laskavý a i s láskou říkat co se mi nelíbí a tak dávat jasně druhému najevo, že zachází příliš daleko na to málokdo slyší. Takže naprosto souhlasím i při cestě vlastní změny je třeba používat zdravý rozum a přirozený instinkt.
Honzíku, měla jsem radost, když jsem náhodně ve správnou dobu našla tento článek, který mi potvrdil moje pocity... jsem ráda, když si mohu občas potvrdit s někým, kdo prošel nějakou podobnou zkušeností stejný postoj. ;o)

Presne! Ale co na to Zen a buddhizmus..?

(Tania, 28. 9. 2014 19:01)

Vyborne! Situacie presne zo zivota..! Suhlasim, ze obcas je proste treba zobrat zbran a zakrocit (na obranu dobra).
Zaujimalo by ma co na tento pristup, ktory zmienujete, povedia budhisti. Pripadne zen budhisti na to, ze sa nie je potreba snazit.. To je proti ich principom, ak tomu spravne rozumiem..;-)

Páči sa mi to

(Jožo, 6. 7. 2014 11:58)

Oveľa dlhšie ako Vám mi trvalo, kým som k tomuto poznaniu došiel.
Jožo