Jan Menděl

Mám se rád, a proto klidně dýchám. Hlídám si svůj klid a odpočinek. Když něco nechci, řeknu ne. Když se podívám do zrcadla, usměju se. Když jdu večer spát, dám si pusu na rameno. Když se ráno při józe chytím za kotníky, dám si pusu na koleno. Když jdu do práce, zdravím stromy a obaluji se světlem. Venku k sobě mluvím v duchu, doma nahlas. Vždy však vlídně a vřele. Jsem svůj nejlepší přítel, svůj terapeut, svůj nejvěrnější společník. Žiju se sebou odjakživa. Znám svoje pocity, myšlenky, strachy, přednosti i slabosti. Mám se sebou trpělivost. Umím se povzbudit, uklidnit, nabudit, rozesmát, utišit. Rád se sebou promlouvám.

Mám se rád, a proto sám sebe vodím do vnitřního světa. Za tmou zavřených víček a clonou meditační hudby vnímám vibrace vlastní duše a hlasy svých nebeských rodičů, pomocníků a přátel. Na tomto svatém místě hodnotím svůj život, řeším problémy, hledám odpovědi, čerpám sílu a moudrost, spřádám plány. Hluboký vnitřní mír, který tu nacházím, vyzařuji ven s vroucím přáním, aby svět, ve kterém žiji, byl láskyplný, klidný, harmonický a zdravý, prozářený sluncem a naplněný zelenými stromy, smíchem dětí, čistým vzduchem, šťastnými oceány a klidnou bezpečnou oblohou. Meditace je nejkvalitnější čas, který mohu strávit sám se sebou.

Mám se rád, a proto si radši pustím svíčku než televizi, otevřu okno místo novin a žehnám, místo abych klel.

Ne vždy se mi všechno daří tak, jak chci, ale vím, že se mi všechno daří líp, když se mám rád. Mám na výběr. Můžu se ignorovat, nenávidět nebo mít rád. Volím mít se rád. Zkus to taky. Měj se rád.