Jan Menděl

I když je samozřejmě naším cílem zbavit se všech špatných vlastností, slabostí a neřestí, je zapotřebí jít na to moudře. Pokud tě něco silně láká a přitahuje, je mnohem rozumnější tomu nejenom neodolávat, ale střemhlav se do toho vrhnout.

Nejvíc nás vždy láká to nepoznané, co jsme ještě neokusili. Tohle pokušení nepřestane, dokud neochutnáme a nedopřejeme si ho plnými doušky. Děti, které mají přísné rodiče, jež je drží velmi zkrátka, se většinou „spustí“ v pozdějším věku, zatímco děti, jejichž rodiče jim dávali v dětství možná až příliš velkou volnost, sice v dětství a pubertě prošly vším možným a dělaly mnohé „psí kusy“, ale relativně brzy se uklidní. V dospělosti netrpí pocitem, že jim něco ušlo, a tak jsou klidnější a nemají sklony „zlobit“ ve věku, kdy už by měl být člověk vybouřený, a to nejenom sexuálně, ale na všech úrovních. Navíc opět nesmíme zapomínat, že zkušenosti, které se nám vryjí do duše, si přenášíme i do dalších životů. Proto pokud má někdo například ohromný sexuální apetit, i když to není ideální, udělá lépe, pokud ho bude v nějakých rozumných mezích uspokojovat a pořádně se vybouří, než když ho bude potlačovat a příliš krotit, ať už ve jménu čehokoliv.

Pokud se člověk dostatečně vyřádí a vybouří, jednou ho to zkrátka přestane bavit, a pak už ho pokušení jen tak neošálí, protože bude přesně vědět, o čem to celé je a není. Tuto zkušenost a poznání si potom ponese ve svém nitru a nejspíš se s nimi v příštím životě už narodí. Potom bude působit jako klidný a vyrovnaný člověk, se kterým ani v mládí nebudou lomcovat touhy a chtíče, byť bude žít zdravým a vyrovnaným sexuálním životem. A to se dá aplikovat na více oblastí, nejenom na sex, i když ten je jako pokušení asi nejsilnější.

Je dobré povznést se nad svody

a pokušení, ale musíme se o to pokoušet

až ve chvíli, kdy cítíme, že víme,

o čem je řeč.

Nepoznanému nelze odolávat!

Láká-li tě cestovat a vidět svět a tvá touha je silná, udělej to! Jakmile poznáš svět, ta touha tě opustí a už tě nikdy nezaslepí. Totéž se týká peněz, slávy, krásy atd.

Jestliže tě něco neodolatelně láká, jdi za tím, i když je to „neduchovní“! Poznej všechno, co tě láká, prožij to a užij si to! Dřív nebo později tě to unaví a omrzí, a teprve tehdy můžeš s klidem a upřímně říct: „Tohle mě už neláká…“ Když to do té doby budeš říkat jen proto, že chceš, aby tě to nelákalo, tak ti hrozí, že budeš světu ukazovat pouze pózu, která se rozlomí, jakmile pokušení trošku přitvrdí. Přirozeně máš už mnoho věcí prožitých a odžitých z minula, a proto tě v tomto životě nikdy nelákaly a už také nikdy lákat nebudou.

Upřímnost má zde velikou důležitost. Buď upřímný sám k sobě, a i když si racionálně dobře uvědomuješ, co je vhodné a co není a jaký chceš být a jaký ne, neignoruj svoje emoce a touhy, protože rozumem na ně nikdy nevyzraješ. Můžeš je jenom prožít, důvěrně poznat a prozkoumat, a teprve potom opustit s vědomím vítěze. Nikdy ne dřív! 

***

Uvedená kapitola je z knihy Cesta ven ze šíleného světa. Více info ZDE.