Jan Menděl

Hele, já ti nevím. Vánoce asi měly kdysi kouzlo a muselo to být skvělý. I my máme doteď pocit, že to kouzlo mají a že jsou krásný a magický, ale když se nad tím zamyslíme, tak si tohle celý myslíme jenom proto, že jsme to zažili v nějakém vánočním filmu nebo pohádce, protože v realitě moderního života už se to prostě zažít nedá.

Pamatuju si, že když jsem byl dítě, byly Vánoce samozřejmě moje oblíbená doba, protože byly prázdniny, byl (ještě většinou) sníh, a hlavně byly dárky, že jo?! A i když mi to tenkrát přišlo moc pěkný, už tehdy to byl čirej materialismus – televize, jídlo a jako zlatej hřeb dárky, po jejichž slavnostním a napjatém rozbalení můj otec vždy prohlásil „Tak a vánoce jsou v prdeli“, čímž vlastně dokonale shrnul a vystihnul podstatu toho, co se už tenkrát z Vánoc stalo. I tak to ale bylo dál pár dní ještě hezký, protože v obýváku svítily světýlka od Vietnamců, voněl stromeček, purpura a frantíky a na stole pořád hořela svíčka. Tyhle vizuálně-čichový kulisy tomu alespoň dodávaly nějakou svátečnost a nostalgickou připomínku toho, že tu kdysi šlo o něco hlubšího a světějšího. Dobrý na těhle mejch dětskejch vánocích bylo alespoň to, že si děti i dospělí přece jen odpočinuli, a tenkrát ještě i psychicky, protože prostě vypnuli rozvalený před televizí s chlebíčkem nebo vanilkovým rohlíčkem u pusy a dál je nic nerušilo.

Jak šel ale čas, přidal se do toho mobilní telefon, pak internet a jako poslední hřebíček do rakve chytrej telefon. A do toho nám tu stále (kromě pupků a zadků) rostla i životní úroveň, takže z Vánoc se stala monstrózní hysterie, kterou jsme dřív znali jen z amerických filmů. A v čem žijeme dneska? Jak prožívají lidé v roce 2019 svátky klidu a míru?

Jen co v září klesnou teploty pod 30 stupňů, děťátka se vrátí do škol a rodiče mají pevně zanesené všechny termíny všech kroužků všech svých dětí a své vlastní „volnočasové“ (miluju tohle slovo, nevím, který jazykový génius s ním přišel, když dostal od šéfa za úkol přeložit text z angličtiny, ale bohužel se nám tu nějak rozmohlo) aktivity ve svých nabitých a nepřetržitě se synchronizujících kalendářích, odváží se ten první odvážlivec narvat do výlohy vánoční výzdobu a upozorňovat na to, že VÁNOCE SE BLÍŽÍ, což strhne lavinu opičících se reakcí typu „když drogerie už má vánoční výzdobu, tak my teda taky!“ a než bys řekl švec, máme tu říjen a vánoční upoutávky už jsou skoro všude. Listopad snad není ani třeba komentovat. Listí už téměř odpadalo a s ním odpadává i většina pracujícího lidu. Tlak ve firmách se stupňuje, uzávěrky se blíží, obchodní centra se plní až přeplňují, agresivita nebezpečně stoupá, noc je stále delší a s ní i temnota a zoufalství, které se zdá, že vládne všude kolem. Z našeho blahobytu a hojnosti se stal jakýsi zvláštní cirkus, kde všichni mají všechno, ale každý vypadá tak ztrápeně, jako kdyby neměl kam hlavu složit.

No ale přeskočme tu hysterii nakupování dárků, narvaných supermarketů, parkovišť, vyčerpaných lidí táhnoucích na zádech stromeček a v taškách kapra, strouhanku, brambory a majolku, ty hodiny pečení vánočního cukroví, balení atd atd. Přesuňme se do toho krásného a magického rána 24. 12., když už je všechno hotové, nakoupené, upečené, zabalené a my se můžeme skutečně oddat tomu klidu a míru, té domácí harmonii a pocitu, že nikam nemusíme a jsme jen se svými nejbližšími.

Uděláte si ranní kávičku, dáte si k ní vánočku a jdete si pustit vánoční hudbu, když v tom se podíváte na telefon a zjistíte, že právě začala největší hysterie mobilních telefonů v roce. Přijde vám asi 60 vtipných a hlubokých vánočních přáníček typu „chumelí se chumelí, santa chlastá pod jmelím, ježíšek, cukroví blablabla“. Do toho dostane asi 98% lidí naprosto originální nápad, že si vyfotí svůj právě nazdobený stromeček a podělí se s ním se všemi, i s vámi, a to na facebooku, instagramu i twitteru. A kdybyste náhodou na těhle sítích nebyli, nezoufejte, existují ještě mmsky, whatsapp, viber a hlavně maily. Z pípání mailu, pokud si ho někdy kolem 20. 12. nevypnete, můžete dostat o vánocích epileptický záchvat, když vám vedle všech těch fotek, smskek a dalších skvělých přáníček začnou chodit všechna ta PFka od všech obchodů, ve kterých jste za posledních 10 let něco nakoupili, od všech obchodních partnerů a v neposlední řadě i od kolegů a přátel, kteří, protože nechtějí být přeci neosobní, mají většinou ten nápad, že vytvoří své vlastní PFko z fotky svých roztomilých dětí, případě z fotografie celé rodiny. No a pak je tu ještě dlouhá řada těch, kteří vám nejenom pošlou všechna ta krásná, vtipná a dojemná přáníčka, ale rovnou vám i zavolají, protože jsou přeci Vánoce a je třeba sdílet a bavit se a spojovat se… Takže pokud si nevypnete telefon a počítač, už se nepodíváte v klidu ani na jednu pohádku, nedej bože že byste chtěli jít na procházku, protože jsou přeci Vánoce a všichni vám to chtějí říct, všichni vám chtějí ukázat, jak je tráví zrovna oni, a všichni vám chtějí hlavně dnes popřát všechno nejlepší, vám i celé vaší rodině… A než si to všechno přečtete, odpovíte a samozřejmě i vy vyfotíte svůj stromeček, svoje děti, svoje cukroví, svoje dárky, svojí večeři atd, je asi 10 večer, jste krůček od panického ataku, žlučníkového záchvatu nebo nervového zhroucení, svalíte se na gauč, do křesla nebo do postele a možná i vy máte chuť pak zahlásit „tak a vánoce jsou v prdeli“. A upřímně, oni už v prdeli fakt jsou, mnoho let.

ANEBO to celé prostě uděláte jinak. Tady je pár tipů, jak si můžete užít Vánoce a udělat z nich zase čas klidu a míru.

1. VYSERTE SE NA DÁRKY

Jako vážně. Máme všechno a co nemáme a potřebujeme, tak si hned koupíme. A děti taky nepotřebujou 25 balíčků pod stromečkem. Buď jim to můžete vysvětlit anebo jim prostě dáte jeden hezkej a inteligentní dárek a začnete je vést k tomu, že Vánoce, ani život nejsou o věcech, ale o prožitcích. Protože dokud to někdo nezačne ty děti učit, nemůžeme čekat, že se něco změní. Když ty dárky opravdu vypustíte a vysvětlíte to svému okolí včas, ušetříte si neuvěřitelné množství času a energie. A jasně -  taky peněz.

2. JEZTE MÍŇ

Celej rok se neustále přejídáme, máme všeho hojnost. Opravdu není třeba imitovat staré časy, kdy lidi žili celej rok chudě a skromně a o Vánocích svým bříškům nadstandardně dopřáli. My si dopřáváme celý rok 24/7, takže je naopak velmi osvěžující, když v tento čas jíme míň nebo dokonce držíme nějaký ten půst. Když to uděláte, budete mít víc energie, budete se cítit líp a budete mít čistší hlavu.

3. VYPNĚTE SI TELEFON!!!

Ne, nestačí ho jenom zeslabit! Je třeba ho vypnout nebo dát na režim letadla. A ne, nemusíte číst všechna ta prázdná přání, ani na ně odpovídat. Místo toho můžete jít na procházku, pustit si příjemnou hudbu, zapálit svíčku, zazpívat si, číst si a ideálně si krásně a dlouze zameditovat. Celej rok jste pořád online, pořád k dispozici, pořád na příjmu, pořád v obraze, co se kde děje a neděje, tak si dopřejte alespoň na konci roku pár hodin nebo dnů, kdy fakt vypnete a odříznete se od vnějšího světa, kde vám stejně nic neuteče, o nic v něm nepřijdete, jeho šílenství na vás bude trpělivě čekat a nikam (bohužel) neodejde.

4. UPŘEDNOSTNĚTE DUCHA PŘED TĚLEM

Vánoce jsou obdobím nejdelších nocí, největší temnoty a zároveň zrození nového začátku, nových zítřků, nové naděje. Je to čas rozjímání, rekapitulování, bilancí, díkuvzdání, modliteb a meditací, a to nehledě na náboženství. Doba konce roku je prostě svatá a byla svatá dávno před Kristem a je uctívaná i v jiných náboženstvích a kulturách. Je skvělé využít tento čas k sebereflexi, kontemplacím, instrospekci, prostě k zastavení, zamyšlení, a hlavně ke KLIDU. Jestli něco naše společnost potřebuje, tak je to obyčejný klid, kterého ale nemáme šanci dosáhnout, pokud poběží televize, počítač a bude zapnutý chytrý telefon. Když všechny tyhle rušičky vypnete a zapálíte svíčku, klid už udělá svou práci za vás.

Není snadné vydobýt si o Vánocích klid, ale není to ani nemožné. Člověk jenom musí mít odvahu až drzost vztyčit prostředníček všude probíhající hysterii a říct „já si to udělám jinak, na viděnou v lednu“. Když se vám to ale podaří, už nikdy nebudete chtít zpátky ten magorismus, na který jsme si všichni až příliš nebezpečně rychle zvykli a smířili se s ním.

Za oponou viditelného světa se skrývá duchovní království, ze kterého všichni pocházíme a do kterého se zase po smrti vrátíme. Právě v období Vánoc máme šanci cítit tento duchovní svět silněji a jasněji, načerpávat z něj moudrost, inspiraci, sílu, lásku, světlo a uzdravení. Ale nepodaří se nám to, když se neutišíme, nezvnitřníme a nezamyslíme nad tím, kdo doopravdy jsme a jestli je tohle skutečně způsob života, kterým chceme žít…

Krásný advent vám všem.

Buďte v klidu. Budete pak šťastnější a zdravější a s vámi i o kus celý svět.